Blog

Digitální minimalismus - reakce na kritiku technologií

· edtech, ucici-se-spolecnost, clanky

Informační společnost, ke které technologie neodmyslitelně patří, s sebou přináší mnoho výhod, pozitiv a příležitostí. Některé z nich můžeme nyní, v době covidové, pozorovat zřetelněji než dříve. S menšími přestávkami jsou desítky milionů žáků na celém světě už více než rok odkázáni na vzdělávání doma. Díky technologiím to pro ně může být v mnoha ohledech snazší. A nejde jen o samotné vzdělávání. Sociální sítě nám také mohou pomoci od pocitu naprosté izolace. Také nám mohou posloužit jako zdroj nekonečné inspirace a můžeme si na nich budovat svou digitální identitu.

Vedle toho ale stojí i negativa a rizika. Obecně s sebou celá informační společnost nese různé negativní vlivy například v podobě pirátství, digital divide nebo kyberterorismu. Technologie také mohou sloužit jako nástroj různého rizikového chování a spouštěč sociálně-patologických jevů. Často skloňovanými riziky pro děti jsou například kyberšikana, kybergrooming, závislost na digitálních technologiích. Velkou kapitolou jsou pak psychologické dopady technologií. Vzhledem k tolika negativním vlivům tedy není divu, že se technologie, a tedy například i jejich užití ve vzdělávání, setkávají s kritikou.

https://www.youtube.com/watch?v=3E7hkPZ-HTk

Cal Newport na konferenci TEDx vysvětluje, proč je šťastnější bez účtů na sociálních sítích. Snaží se přesvědčit ostatní, aby ani oni sociální média nepoužívali.

Koncept střídmého zacházení s technologiemi je známý jako digitální minimalismus podle stejnojmenné knihy Cala Newporta. Nejedná se ale o absolutní vypuštění technologií ze života, nejedná se o „poustevnictví“. Je to spíše střední cesta mezi technologickým maximalismem a absolutní technologickou absencí. Autor sám koncept definuje jako „filozofii využívání technologií, ve které se pečlivě soustředíte na předem vybrané aktivity, které vám přinášejí hodnotu, a s klidným srdcem si necháváte ujít všechno ostatní.“ (viz kniha Cal Newport - Digitální minimalismus)

Do jisté míry se tak jedná o eliminaci FOMO — fear of missing out, tedy syndromu, kdy máme pocit, že nám (např. na sociálních sítích) „něco uteče“. FOMO je „druhem behaviorální závislosti, která se projevuje tím, že chceme mít neustále přehled o tom, co se děje, snažíme se kontrolovat dění v prostředí sociálních sítí a svým způsobem předběhnout samotné události.” Z tohoto důvodu máme mobilní telefony i další zařízení neustále u sebe a pravidelně kontrolujeme, zda nám nepřišlo nějaké upozornění, nebo dlouze prohlížíme příspěvky na sociálních sítích bez jasného záměru a bez viditelného konce.

Naopak u digitálního minimalismu je základem záměrnost namísto bezmyšlenkovitého používání technologií. S digitálním minimalismem můžeme začít tak, že si položíme sami pro sebe otázku: „Proč vlastně technologie používám?“ — a poté se podíváme na to, kolik času touto aktivitou ve skutečnosti trávíme. Poté už „jen” stačí vědomé rozhodnutí vypustit z technologického života to, co pro nás není důležité a děláme to třeba i nezáměrně.

Konkrétní tipy, jak zařadit digitální minimalismus například do života žáků, shrnul Jaroslav Mašek. Tyto tipy se dají využít nejen při výuce, ale můžeme se jimi řídit i v každodenním životě.

BATELKOVÁ, Veronika. Digitální minimalismus – reakce na kritiku technologií. Veronika Batelková – digitální portfolio [online]. 27.04.2021. Dostupné z: veronikagabor.cz/blog/digimin

Článek vyšel také na Medium.com

Pokud vám tento článek pomohl na cestě studiem nebo posloužil jako inspirace, budu ráda, když zůstaneme ve spojení.

← Zpět na blog