← Všechny předměty

Mediální výchova v předmětech · díl 2 ze 17

Mediální výchova v cizích jazycích

Kde má mediální gramotnost oporu v kurikulu angličtiny a dalšího cizího jazyka a sedm aktivit, které se vejdou do běžné hodiny.

Stav kurikula ověřen k 7. 8. 2026
13 min čtení 7 aktivit přímá opora

Co cizí jazyk umí, co jiné předměty ne

Angličtina patří k hrstce oborů revidovaného RVP ZV, jejichž očekávaný výsledek učení jmenuje média přímo: JJK-AJA-001-ZV9-002 „Rozumí hlavním myšlenkám obsahu v médiích na známá témata, pokud mluvčí hovoří relativně pomalu a srozumitelně.“ Ten výstup se dá odbýt pouštěním zpomaleného zpravodajství. Dá se s ním ale udělat něco jiného.

Silnější věc má cizí jazyk jinde. Angličtina i další cizí jazyk mají složku Mediace, kterou žádný jiný obor v RVP nemá. Žák v ní zprostředkovává informaci: mezi dvěma jazyky, mezi dvěma formáty, mezi člověkem, který rozumí, a člověkem, který nerozumí. JJK-AJA-004-ZV9-020 žádá, aby žák „zprostředkuje dílčí informace uvedené v mluveném a psaném textu a ve vizuálních materiálech“. To je přesně to, co dělá překladatel agenturní zprávy, titulkář dokumentu nebo redaktor, který ze zahraniční tiskovky vyrábí českou zprávu. Každý takový krok je rozhodnutí: co ponechám, co vypustím, které slovo zvolím. Mediace není mediální výchova navíc, mediace je mediální výchova, jen se jí v RVP říká jinak.

Druhá výsada cizího jazyka je banální a nedoceněná: v hodině angličtiny žáci narazí na to, že táž událost vypadá v zahraničním zdroji jinak než v českém. Nemusíte vysvětlovat, že zpráva je konstrukt. Stačí položit vedle sebe dva texty o téže věci a nechat žáky spočítat, kdo je v nich citovaný, čím článek začíná a co v jedné verzi chybí. Jednojazyčný předmět tuhle zkušenost nabídnout neumí.

A jedno rozpočtově příjemné zjištění: mediálního materiálu je v angličtině zdarma víc než v češtině. BBC, News Literacy Project i Project Look Sharp rozdávají hotové lekce, které učitel cizího jazyka použije rovnou jako autentický text.

Kde to v RVP najdete

Základní škola

Angličtina má čtyři složky: Recepce (001), Produkce (002), Interakce (003) a Mediace (004). Další cizí jazyk má tytéž složky, ale jen na úrovni ZV9.

KódDoslovné zněníPrakticky
JJK-AJA-001-ZV9-002„Rozumí hlavním myšlenkám obsahu v médiích na známá témata, pokud mluvčí hovoří relativně pomalu a srozumitelně.“Jediný výstup cizího jazyka, který jmenuje média.
JJK-AJA-004-ZV9-020„Zprostředkuje dílčí informace uvedené v mluveném a psaném textu a ve vizuálních materiálech.“Jádro mediace: žák je v roli překladatele zprávy.
JJK-AJA-004-ZV9-021„Shrne obsah mluveného a psaného textu.“Shrnutí je redakční rozhodnutí, co je hlavní.
JJK-AJA-001-ZV9-006„Rozumí hlavním myšlenkám a některým konkrétním informacím v jednoduchých odborných textech z oblasti svého zájmu.“Popularizační článek, návod, recenze.
JJK-AJA-003-ZV9-018„Vyjádří své osobní názory na témata, která ho zajímají, reaguje na názory ostatních a diskutuje s nimi.“Diskuse nad mediálním obsahem.
JJK-AJA-003-ZV5-006„Napíše krátkou zprávu.“Zpráva jako útvar už na 1. stupni.

Další cizí jazyk má mediaci formulovanou ještě názorněji. JJK-DCJ-004-ZV9-008 žádá, aby žák „zprostředkuje ostatním informace z krátkých rozhovorů nebo jednoduchých ilustrovaných textů, návodů, tabulí nebo nápisů mezi dvěma různými jazyky nebo v rámci jednoho jazyka“. K tomu recepce: JJK-DCJ-001-ZV9-003 „Rozumí konkrétní informaci v jednoduchých autentických materiálech, které se vztahují k jeho potřebám a zájmům.“ Slovo „autentický“ je tu podstatné, znamená reálný mediální produkt, ne cvičení z učebnice.

Kde ukotvení nevede. Průřezové téma Společnost pro všechny má čtyři mediální výstupy a u každého jsou v RVP uvedené obory, ve kterých se naplňuje: Člověk a jeho svět, Český jazyk a literatura, Informatika, Dějepis a Výchova k občanství. Cizí jazyk mezi nimi není. Do ŠVP tedy mediální gramotnost v angličtině přes PTS nezapíšete. Ukotvení vede přes obor samotný, přes základní gramotnosti a přes klíčové kompetence.

Použitelné jsou hlavně tyto: ZGC-KCP-000-ZV9-001 „Při čtení i psaní posuzuje autorské záměry, účinky a prostředky textu i kontext autora nebo čtenáře.“, jehož indikátor „Uvažuje, jak dobové, geografické, kulturní okolnosti ovlivňují autora i čtenáře“ je vlastně definice práce s cizojazyčným zdrojem. Dále KRP-KRP-000-ZV9-001 „Kriticky hodnotí informace z různých zdrojů.“ s indikátorem „Ověřuje informace u jiných zdrojů.“ a KKK-POR-000-ZV9-001 „Přemýšlí o komunikačním záměru autora sdělení.“ Komunikační kompetence má i složku Vícejazyčnost (VJZ), do které srovnávání jazykových verzí patří obsahově, její výstupy ale nemám ověřené a neuvádím je.

Střední škola

RVP G má v učivu oboru Cizí jazyk, část Reálie zemí studovaného jazyka, položku „média a jejich účinky na jednotlivce a společnost“. Další cizí jazyk to má ještě konkrétnější: v učivu Komunikativní funkce jazyka a typy textů stojí „informace z médií, tisk, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hlášení, telefon“.

Z pěti okruhů průřezového tématu Mediální výchova sedí k cizímu jazyku nejlépe Mediální produkty a jejich významy, konkrétně jeho položky „vztah mezi mediálními produkty a skutečností“, „stereotypy, které se projevují v mediovaných reprezentacích“ a „výrazové prostředky (kódy a konvence) typické pro konkrétní média“. Reálie a stereotypy o zemích jsou tatáž věc viděná ze dvou stran. Jako druhý se hodí okruh Uživatelé, do kterého patří „návyky při konzumaci médií“, tedy hotové konverzační téma.

V RVP SOV je nejjistější opora digitální kompetence, jejíž úvod žádá, aby absolventi byli schopni „se orientovat v digitálním prostředí a využívat digitální technologie bezpečně, sebejistě, kriticky a tvořivě při práci, při učení, ve volném čase i při svém zapojení do společenského života“. K tomu průřezové téma Člověk a digitální svět, kde se žádá, aby žáci „získávali data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; při vyhledávání používali různé strategie; získaná data a informace kriticky hodnotili, posuzovali jejich spolehlivost a úplnost“. Doslovné výsledky vzdělávání pro jazykové vzdělávání v RVP SOV nemám ověřené a neuvádím je.

Aktivity

Jedna událost, dvě redakce

Ročník: 9. a SŠ | Čas: 45 minut | Příprava: 10 minut | Nová

Najděte mezinárodní zprávu, o které psalo české i anglickojazyčné médium, a vytiskněte obě verze. Žáci ve dvojicích vyplní tabulku: titulek, první věta, kdo je citovaný, co v druhé verzi chybí. Pak jeden z dvojice shrne anglický článek česky ve třech větách.

Zadání pro žáky: „Máte dva články o téže věci. Vyplňte tabulku. Potom mi anglický článek shrňte česky ve třech větách tak, aby spolužák, který ho nečetl, věděl, co se stalo.“

Reflexe: Kdo dostal v každé verzi prostor mluvit? Čím článek začíná a co to napovídá o tom, pro koho je psaný? Co jste ve svém shrnutí vynechali a proč zrovna to?

Kotví v: JJK-AJA-004-ZV9-021 „Shrne obsah mluveného a psaného textu.“ a KRP-KRP-000-ZV9-001 „Kriticky hodnotí informace z různých zdrojů.“

Titulkář

Ročník: 9. a SŠ | Čas: 25 minut | Příprava: 10 minut | Nová

Slovesa v anglických titulcích nesou hodnocení, které čeština musí nějak vyřešit: claims, admits, slams, reveals, insists. Dejte žákům pět titulků a nechte je každý přeložit dvakrát: jednou co nejneutrálněji, jednou co nejostřeji. Slovník je povolený a žádoucí.

Zadání pro žáky: „Přeložte každý titulek dvakrát. První překlad ať nikoho nesoudí. Druhý ať soudí co nejvíc, ale ať pořád odpovídá tomu, co je v originále.“

Reflexe: Které anglické sloveso vám dalo nejvíc práce a proč? Existuje k němu vůbec neutrální český protějšek? Kdyby tenhle titulek překládaly dvě různé redakce, dopadlo by to stejně?

Kotví v: JJK-AJA-004-ZV9-020 „Zprostředkuje dílčí informace uvedené v mluveném a psaném textu a ve vizuálních materiálech.“

Třicet vteřin pro spolužáka

Ročník: 7. až 9., funguje i v dalším cizím jazyce | Čas: 20 minut | Příprava: 10 minut | Nová

Mediace mezi formáty, ne jen mezi jazyky. Rozdejte cizojazyčnou infografiku, jízdní řád nebo návod. Žák má za třicet vteřin sdělit spolužákovi, který materiál nevidí, to podstatné. Spolužák pak materiál nakreslí zpaměti a oba porovnají, co se cestou ztratilo.

Zadání pro žáky: „Máte třicet vteřin. Řekněte kamarádovi jen to, co potřebuje vědět. Nesmíte to celé přečíst. Potom on nakreslí, co si z toho zapamatoval.“

Reflexe: Co jste vypustili? Bylo to opravdu to nejméně důležité? Kdyby ten materiál byl reklamní leták, komu by váš výběr posloužil?

Kotví v: JJK-DCJ-004-ZV9-008 „Zprostředkuje ostatním informace z krátkých rozhovorů nebo jednoduchých ilustrovaných textů, návodů, tabulí nebo nápisů mezi dvěma různými jazyky nebo v rámci jednoho jazyka“ a JJK-AJA-004-ZV9-020.

Dvě Wikipedie

Ročník: 8. a 9., SŠ | Čas: 45 minut | Příprava: 5 minut | Nová

Vyberte téma, které existuje v české i anglické Wikipedii a týká se Česka: město, historická událost, osobnost, jídlo. Žáci si otevřou obě verze a porovnají délku, strukturu a hlavně to, co je v jedné a chybí v druhé.

Zadání pro žáky: „Otevřete si obě verze stejného hesla. Napište tři věci, které jsou v anglické verzi a v české ne, a tři opačně. U každé napište anglicky jednu větu, proč tam podle vás asi je.“

Reflexe: Píše anglická verze o Česku něco, co by Čech nenapsal? Odkud pocházejí zdroje v každé verzi? Co by se stalo, kdyby si někdo o Česku dělal obrázek jen z jedné z nich?

Kotví v: ZGC-KCP-000-ZV9-001 „Při čtení i psaní posuzuje autorské záměry, účinky a prostředky textu i kontext autora nebo čtenáře.“ a JJK-AJA-001-ZV9-006.

Fotografie bez popisku

Ročník: 6. až 9., SŠ | Čas: 20 minut | Příprava: 5 minut | Podle: NYT Learning Network

Formát What’s Going On in This Picture? promítá fotografii bez popisku a klade tři otázky: Co se tu děje? Co vidíš, že tě k tomu vede? Co dalšího tu můžeš najít? V cizím jazyce plní dvojí funkci: je to nácvik popisu obrázku, tedy klasické maturitní cvičení, a zároveň ukázka toho, že fotografie sama o sobě neříká nic, dokud jí někdo nepřidá popisek. Ten odhalte až nakonec.

Zadání pro žáky: „Popište, co na fotografii vidíte, a řekněte, co si myslíte, že se stalo. U každého tvrzení musíte ukázat, z čeho ho vyvozujete.“

Reflexe: Které z vašich tvrzení bylo popisem a které domněnkou? Jak se výklad změnil, když jsme přidali popisek? Kdo popisek napsal a co tím chtěl?

Kotví v: JJK-AJA-002-ZV9-009 „Vyjádří a zdůvodní své názory a jednání.“ a KKK-POR-000-ZV9-001 „Přemýšlí o komunikačním záměru autora sdělení.“

Poznámka: web NYT se mi při poslední kontrole nepodařilo otevřít. Metodu ale nepotřebujete stahovat, stačí vám vlastní fotografie.

Bad News dvakrát

Ročník: 8. a 9., SŠ | Čas: 45 minut | Příprava: 5 minut | Podle: Bad News

Hra Bad News z dílny DROG a University of Cambridge existuje česky i anglicky. Polovina třídy ji projde česky, polovina anglicky, hraní zabere 15 až 20 minut v prohlížeči. Pak se dvojice smíchají a porovnají, jak byly stejné manipulativní techniky pojmenované v obou jazycích.

Zadání pro žáky: „Zahrajte si hru. Zapisujte si, jaké taktiky vám hra nabídla. Potom najděte spolužáka, který ji hrál v druhém jazyce, a společně sestavte slovníček: český termín, anglický termín, jedna věta vysvětlení.“

Reflexe: Který termín se překládá špatně nebo vůbec? Fungoval na vás obsah v cizím jazyce jinak než v mateřštině? Proč hra učí manipulovat, místo aby varovala?

Kotví v: JJK-AJA-004-ZV9-020 a JJK-AJA-003-ZV9-018 „Vyjádří své osobní názory na témata, která ho zajímají, reaguje na názory ostatních a diskutuje s nimi.“

Poslech s ověřováním

Ročník: 9. a SŠ | Čas: 30 minut | Příprava: 15 minut | Podle: BBC Bitesize

BBC Bitesize spustil v lednu 2026 šestidílnou sérii krátkých videí Solve the Story pro druhý stupeň a střední školy, s příručkami pro učitele; starší Fact or Fake? nabízí články, videa a kvízy. Použijte jedno video jako běžný poslech s porozuměním a doplňte úkol navíc: žáci si zapisují tvrzení, která by šla ověřit, a tvrzení, která ověřit nejdou.

Zadání pro žáky: „Během poslechu si rozdělte papír na dva sloupce. Vlevo pište tvrzení, u kterých bychom mohli zjistit, jestli platí. Vpravo ta, u kterých to nejde.“

Reflexe: Podle čeho jste poznali, do kterého sloupce co patří? Bylo těžší rozhodovat v angličtině než v češtině? Které tvrzení bychom ověřili nejrychleji a jak?

Kotví v: JJK-AJA-001-ZV9-002 „Rozumí hlavním myšlenkám obsahu v médiích na známá témata, pokud mluvčí hovoří relativně pomalu a srozumitelně.“

Poznámka: popis série vychází z odborného tisku, sama jsem si ji na webu BBC projít nemohla.

Co už existuje a nemusíte vymýšlet

Pro cizí jazyk platí obrácená logika než u ostatních předmětů: anglicky psaný materiál není překážka, je to autentický text, tedy přesně to, co v hodině potřebujete.

BBC Bitesize je z celého seznamu nejblíž běžné hodině angličtiny: krátká videa, britská angličtina, zdarma, připravená k okamžitému použití. Checkology od News Literacy Project je bezplatná virtuální třída pro ročníky 5 až 12; jeden učitelský účet zakládá neomezený počet žákovských účtů. Jazykovou úroveň jednotlivých lekcí se mi dohledat nepodařilo, projděte si vybranou lekci před hodinou sami a reflexi klidně nechte proběhnout česky. Lekce InfoZones, What Is News? a Misinformation fungují jako CLIL, ale jsou silně americké (First Amendment, americká média), takže vybírejte podle tématu. NewseumED běží dál pod Freedom Forum, i když fyzické muzeum zavřelo na konci roku 2019; nabízí přípravy na hodinu, digitální artefakty a časové osy zdarma po registraci, nejlépe přenositelné jsou moduly o ověřování faktů a o práci novináře.

Project Look Sharp má přes 900 bezplatných dekódovacích lekcí a jeho kit Global Media Perspectives pro SŠ stojí přímo na tom, jak se táž věc podává v různých zemích. Vizuální kity, například Soviet History through Posters, fungují i se slabší angličtinou, protože nesou význam obrazem. NYT Learning Network je zdroj metody, ne materiálu. Bad News je česky i anglicky, což z něj dělá jediný materiál na seznamu, se kterým můžete v jedné hodině udělat srovnání jazykových verzí bez jakékoli přípravy.

Na co si dát pozor

Nespleťte si mediální gramotnost s poslechem zpráv. Výstup JJK-AJA-001-ZV9-002 svádí k tomu, že se pustí zpomalené zpravodajství a odškrtne se. Poslech s porozuměním je jazyková dovednost. Mediální gramotnost začne až otázkou, proč je ta zpráva první, kdo v ní mluví a co v ní chybí.

Jazyková úroveň nesmí umlčet myšlení. Žák, který v angličtině zvládne pět vět, může mít o zprávě ostřejší postřeh než ten, kdo mluví plynně. Nechte reflexi probíhat česky, pokud jde o obsah. Nejde o to trénovat jazyk pořád, jde o to, aby se v hodině jazyka dalo přemýšlet.

Anglický materiál není totéž co americký kontext. Checkology i NewseumED stojí na americké ústavě a americkém mediálním trhu. Žáci si z nich odnesou pojmy, které v Česku nemají obdobu. Buď to pojmenujte nahlas jako téma, nebo vybírejte lekce, které jsou přenositelné.

Srovnávání dvou zemí umí sklouznout ke stereotypu. Cvičení „jak se o nás píše v cizině“ se snadno zvrhne v potvrzení toho, co si třída myslela předem. Pomůže držet se pravidla, že každé tvrzení o rozdílu musí být doložené konkrétní větou z textu, ne dojmem.

Zdroje

RVP a kurikulární dokumenty

České materiály

Zahraniční materiály

Výzkum

mimochodem → Zavádíte tohle ve sborovně nebo to píšete do ŠVP? Ozvěte se mi, školení stavím přesně na tom, co čtete.