Případová studie · Erasmus+

Connecting the Dots

Mezinárodní kurz kritického myšlení a mediální gramotnosti · CEFIG International · leden 2026

Sedmidenní mezinárodní kurz pro 21 youth workerů ze sedmi evropských zemí. Postavila jsem ho tak, aby účastníci neodjížděli s poznámkami, ale s nástroji, které použijí druhý den ve vlastní práci.

Stáhnout jako PDF Stejná studie jako PDF, pro grantové žádosti a sdílení.

Ve zkratce

  • 4,8 / 5 spokojenost účastníků, nikdo nehodnotil pod 4
  • +35 % posun sebehodnocené kompetence (3,1 → 4,2)
  • 21 z 21 by kurz doporučilo dál, jednomyslně 5/5
  • 100 % návratnost závěrečné evaluace

Zadání

Hostitelská organizace CEFIG International potřebovala v rámci své akreditace Erasmus+ postavit training course, který posílí kompetence youth workerů v mediální gramotnosti a kritickém myšlení. Skupina měla přijet ze sedmi zemí: Polska, Rumunska, Slovenska, Severní Makedonie, Španělska, Malty a Německa.

Tři věci dělaly zadání náročným.

Publikum bylo extrémně nesourodé. Do skupiny mířili lidé od osmnácti do sedmačtyřiceti let, od studentů po ředitele neziskovek, s angličtinou od základní po plynulou. Vstupní sebehodnocení kompetence se nakonec rozprostřelo přes celou pětibodovou škálu, od 1 do 5.

Téma se snadno sklouzne do moralizování. Kurzy o dezinformacích často končí u sdělení „ověřujte si zdroje“, které nikoho nikam neposune. Potřebovala jsem, aby si účastníci manipulaci prožili zevnitř, ne aby o ní poslouchali.

Účastníci jsou multiplikátoři. Nešlo jen o to, aby se to naučili sami. Jsou to lidé, kteří pak vedou vlastní workshopy, takže potřebovali metodu, ne jen obsah.

Do projektu jsem vstoupila jako spoluautorka programu a hlavní trenérka. Odbornou linku kritického myšlení vedl Lukáš Hána (Skeptik.cz, kurz kritického myšlení na VŠE), mediální a informační gramotnost jsem vedla já.

Jak jsem kurz navrhla

Program stojí na čtyřech rozhodnutích, která jsem udělala ještě před tím, než vznikl první slide.

1. Zážitek jde vždy před teorií

Každý blok začíná aktivitou, ve které účastníci většinou selžou, a teprve pak přijde pojmenování jevu. Wasonovu úlohu 2-4-6 vyřeší správně asi 15 % lidí. Když ji skupina odehraje a teprve pak se dozví, že to, co právě dělala, se jmenuje konfirmační zkreslení, sedí to jinak než v přednášce.

Klasický Kolbův cyklus, ale důsledně: konkrétní zkušenost, reflexe, teprve pak konceptualizace a aplikace na vlastní téma.

2. Aktivní inokulace místo varování

Místo abych účastníky varovala před manipulací, nechala jsem je manipulovat. Nejdřív v prostředí hry Harmony Square, kde jejich úkolem bylo rozložit harmonické město dezinformační kampaní. Pak naostro: šest skupin vytvořilo vlastní články s dvojitým zadáním. Kdo psal pravdivý článek, musel ho udělat tak, aby vypadal falešně. Kdo psal falešný, musel ho udělat uvěřitelným. Ostatní pak hlasovali barevnými lepíky a museli nahlas zdůvodnit, podle čeho se rozhodli.

Stojí to na teorii inokulace: kontrolovaná expozice manipulaci buduje odolnost, podobně jako očkování. Zásadní je, že samotná hra nestačí. Výzkum Cambridge Social Decision-Making Lab ukazuje, že skupina, která si manipulaci vyzkoušela, si techniky vybavovala i po měsíci, zatímco skupina po přednášce ne. Rozdíl dělá strukturovaný debrief po hře, ne hra sama.

3. Vlastní problém jako červená nit

Druhý den si každý účastník vytvořil takzvaný bug list: seznam problémů, které ho na médiích osobně pálí. Od „trávím na sítích víc času, než chci“ po „v naší zemi se šíří konkrétní narativ a nevím, jak na něj reagovat“.

Každý nástroj, který přišel v dalších dnech, se pak aplikoval na tenhle vlastní seznam. Tím se z abstraktní metodiky stal konkrétní osobní nástroj a odpadl problém, který má většina kurzů kritického myšlení: že se cvičí na cizích příkladech a doma to nikdo nepoužije.

4. Skupina si napíše pravidla sama, ale až když má proč

Vzdělávací kontrakt jsem nezakládala na prvním kolečku. Nejdřív skupina odehrála týmovou výzvu, ve které jí strategizace zkolabovala do chaosu. Teprve na téhle čerstvé zkušenosti si napsala pravidla, jak spolu chce fungovat. Vzniklo z toho devět dohod včetně signálu „nerozumím“, který pak celý týden reálně používali lidé se slabší angličtinou.

Co se v kurzu dělo

38 hodin programu v sedmi výukových dnech, s volným dnem uprostřed, který je záměrně součástí designu: mezi mediálně-gramotnostní a nástrojovou částí je potřeba nechat obsah usadit.

DenObsah
1Bezpečné prostředí, vzdělávací kontrakt, zážitková týmová výzva, rozhodování pod tlakem (System 1 a 2)
2Algoritmy a dopaminová smyčka, typy dat a personalizace, historie médií jako sled technologických panik, tvorba osobního bug listu, úvod do kognitivních zkreslení
3Terminologie mis-, dis- a mal-informace, aktivní inokulace, manipulační techniky (greenwashing, pinkwashing, falešní experti, jednostranné rámování), tvorba a hodnocení vlastních článků
4Volný den
5Čtyři nástroje kritického myšlení: práce s důkazy, rozhodování, skupinový úsudek a hranice intuice, testování předpokladů
6Odolnost plánů, pre-mortem, pětihodinová systémová simulace a její rozbor
7Erasmus+ ekosystém, Youthpass, plány diseminace, reflexe a uzavření

Nástroje, které si účastníci odvezli

Ne jako pojmy, ale jako vyplněné pracovní listy s vlastním obsahem.

  • 3Cs pro ověřování tvrzení: zpochybni tvrzení, vygeneruj alternativní vysvětlení, seber cílené důkazy, které je vyloučí
  • Goal Factoring pro rozhodování, které na rozdíl od klasického pro a proti listu nutí generovat alternativy a počítat s náklady ušlé příležitosti
  • Failure Simulator (pre-mortem) pro plánování odolné vůči tomu, co se nedá předvídat
  • Deliberate Mistakes pro testování vlastních skrytých předpokladů
  • Problem Tree pro přerámování problému a hledání kořenových příčin
  • Kritéria kvality média a fact-checking ve třech krocích, včetně ověřování existence a relevance experta
  • Mapa inokulačních her použitelných ve vlastní výuce, s doloženými výzkumnými efekty

Odjeli s dvanácti odbornými handouty, které pokrývají algoritmy a digitální stopu, model mediální a informační gramotnosti, terminologii, manipulační techniky, inokulaci, fact-checking a komunikaci napříč názorovými příkopy.

Simulace jako vrchol týdne

Šestý den obsadila pětihodinová systémová simulace, ve které pět týmů provozuje rybářské společnosti na sdíleném lovišti. Ekonomika je nastavená tak, že racionální individuální rozhodnutí vedou ke kolektivnímu kolapsu.

Účastníci zjistili, že jejich vlastní zpětná vazba je klamala: v okamžiku, kdy měli nejvyšší úlovek a nejvíc peněz, se zdroj už hroutil. To je přesně ten typ nespolehlivé zpětné vazby, o kterém se den předtím bavili u intuice. Simulace tak nebyla přílepek, ale místo, kde se všechny nástroje týdne setkaly pod tlakem.

Ve zpětné vazbě ji jako nejsilnější zážitek kurzu uvedlo 12 z 21 účastníků, často jako jedinou věc, kterou napsali.

Jaké kompetence kurz rozvíjí

Program jsem navrhovala proti evropským kompetenčním rámcům, ne intuitivně.

DigComp 3.0, aktuální verze evropského rámce digitálních kompetencí, která nově integruje práci s AI napříč všemi kompetencemi. Kurz cílí především na oblast 1, vyhledávání, hodnocení a správu informací, a na oblast 4 v části bezpečného a odpovědného chování v digitálním prostředí.

LifeComp, evropský rámec osobních, sociálních a učebních kompetencí:

  • L2 Kritické myšlení: posuzování informací a argumentů pro podložené závěry. Jádro celého kurzu.
  • L1 Growth mindset: normalizace chyby jako součásti učení, na které stojí celá metodika zážitkových cvičení.
  • S2 Komunikace a S3 Spolupráce: skupinové rozhodování, vyjednávání v simulaci, práce s odlišnými perspektivami napříč sedmi kulturami.
  • P2 Flexibilita: zvládání nejistoty a změny, trénované v simulaci i v cvičeních na testování předpokladů.

Youthpass a osm klíčových kompetencí EU pro celoživotní učení. Každý účastník si formuloval vlastní learning outcomes a přiřadil je ke kompetenčnímu rámci.

Multiplikační rovina: účastníci jsou youth workeři a učitelé, takže kurz zároveň posiluje jejich schopnost rozvíjet mediální a informační gramotnost u vlastních cílových skupin. Každou metodu proto dostali včetně metodického rámce, ne jen jako aktivitu.

Výsledky

Evaluaci vyplnilo 21 z 21 účastníků, tedy 100 %.

UkazatelVýsledek
Celková spokojenost s výstupy kurzu4,8 / 5 (nikdo pod 4)
Sebehodnocená kompetence před kurzem3,1 / 5
Sebehodnocená kompetence po kurzu4,2 / 5
Doporučili by podobný kurz dál5,0 / 5 (21 z 21)
Metody ověřování faktů a spolehlivosti informací4,6 / 5
Kritické posuzování informací napříč platformami4,4 / 5
Tvorba a hodnocení hypotéz4,4 / 5
Rozpoznávání logických faulů4,3 / 5

U cíle zaměřeného na ověřování faktů nedal nikdo ze skupiny méně než 4 z 5.

Co na tom účastníci oceňovali

„Moc se mi líbilo, jak používá ‚dětské‘ hry k vysvětlení něčeho tak důležitého, jako je manipulace nebo ověřování faktů. Vytváří bezpečný prostor, kde si hrajeme jako děti a učíme se jako dospělí. Její kreativita v používání her, které kopírují skutečný život, je její největší přednost.“

„Praktické nástroje pro mediální gramotnost a kritické myšlení a pochopení, jak dezinformace a algoritmy ovlivňují naše rozhodování.“

„Skvělá facilitátorka, dávala prostor, uznávala názory a vytvořila prostředí bez souzení. Zároveň se jasně hlídal čas. Skvělá cvičení a rovnováha mezi pohybem, kreativní prací a logickým myšlením.“

„Školení bylo výborně zorganizované. Odnáším si spoustu praktických informací a řadu nových her a workshopů, které uplatním ve své práci.“

„Teď vím, že mám víc prostředků, jak si s problémy poradit.“

Citace pocházejí z anonymní závěrečné evaluace (leden 2026) a jsou přeložené z angličtiny.

Jak jsem měřila

Evaluace pokrývá první dvě úrovně Kirkpatrickova modelu: reakci a učení. Úroveň chování sleduji nepřímo přes diseminační plány, které si národní týmy postavily poslední den. Vznikly z nich workshopy na školách, školení vlastních dobrovolníků, klubová setkání pro školáky, jednání s městskou radou a nákup simulace přes školní parlament.

Kromě závěrečného dotazníku běžely každý večer reflexní skupiny ve stálém složení a v půlce týdne evaluace, jejíž výstupy se promítly do druhé poloviny programu.

Co z toho umím postavit pro vás

Program není vázaný na Erasmus+ ani na youth work. Jádro je přenositelné a už ho v různých podobách používám pro firemní zaměstnance, úředníky, učitele a knihovníky.

Pro hostitelské a partnerské organizace v Erasmus+

Umím navrhnout a odvést training course od Activity Programme přes denní dramaturgii a metodiku až po evaluační design a Youthpass. Včetně práce s vícejazyčnou skupinou a s velkým rozptylem vstupních kompetencí.

Pro firmy a instituce

Stejná logika ve zkráceném formátu: půldenní až dvoudenní program o rozpoznávání manipulace, ověřování informací a rozhodování podle důkazů. Vhodné tam, kde lidé pracují s informacemi pod tlakem a chyba v úsudku má cenu.

Pro školy a vzdělávací organizace

Metodika pro učitele a lektory, kteří chtějí mediální gramotnost učit sami. Ne prezentace k převzetí, ale rámec, aktivity a debriefové otázky, na kterých si postaví vlastní hodiny.

Pro tvůrce vzdělávacích programů

Learning design na míru: analýza potřeb, formulace learning outcomes, dramaturgie, výběr metod, evaluační design proti Kirkpatrickovi.

Fakta o projektu

NázevErasmus+ Training Course „Connecting the Dots“
ProgramErasmus+ KA151, Mobility of Youth Workers
HostitelCEFIG International, Česká republika
Termín a místo10. až 18. ledna 2026, Kolín
Rozsah7 výukových dní, 38 hodin programu
Účastníci21 osob ze 7 zemí (PL, RO, SK, MK, ES, MT, DE)
Moje roleSpoluautorka programu, hlavní trenérka, mediální a informační gramotnost
SpolutrenérLukáš Hána, Skeptik.cz
PartneřiFundacja To Ja!, GEYC, Youth for Youth, MUYA, Youth Empowerment Association, Asociación Youth Vision, Lernlabor

Kam dál

Plánujete mezinárodní kurz, firemní program nebo metodiku k mediální gramotnosti a kritickému myšlení? Napište mi a projdeme si, co potřebujete.

Napište mi Všechny moje Erasmus+ kurzy Stáhnout jako PDF